ROZROSTLI JSME SE...KONEČNĚ

Dneska je 11. 02. 2020, vstáváme asi ve 4 a vydáváme se na dalekou cestu přes celou republiku (teda skoro přes celou republiku) no prostě jedeme do Nového Boru pro malinkatého chlapečka. Nahatého chlapečka. Čtyřnohého chlapečka. Nemůžu dospat a Kamča je na tom podobně, Siušku bereme sebou, poněvadž hárá a nemám odvahu ji nechat doma...nechceme neplánovaná štěňátka se sousedovic vořechem.

No s háravou fenou to bude zajímavá cesta, páč už týden je permanentně nasraná a tváří se jak umučení boží. Ale my už jsme si zvykli, tak ji bereme s rezervou 😊. Ale zpět k naší cestě. Už předem jsme pořídili pelíšek, deku, svetřík, hračku...takže to naložím do auta, po cestě se stavíme ještě do pekárny pro nějaký proviant na tu dálku a vyrážíme.

Cesta šílená, hrozná, masakr...přes déšť, povichr, mráz, sníh, slunečno jsme vyzkoušeli fakt všechno...jen mlha chyběla. Do cíle se dostaneme kolem poledne, skočíme na oběd a hurá pro prcka. Všechno ve spěchu, podepíšeme papíry, přebereme rodokmen, výbavičku, rozloučíme se a razíme zpět. S Kamčou jsme na vrcholu blaha, což se nedá říci o Sie. Ta je nasraná jak čert. Tváří se jak kakabus a na naše princátko jen vrčí. Uplně ji čtu myšlenky...."ráno mě vzbudíte za tmy, vytáhnete mě z vyhřáté postele do hnusné zimy, 5 hodin mě vláčíte autem někam do prdele, pak mě tam necháte skoro hodinu čučet a ve finále mi na zadní sedadlo strčíte nějakého ukňouraného malého spratka a dalších 5 hodin mě vláčíte zpátky domů!!! No, to vám fakt pěkně děkuju!!!"

Cesta byla náročná, ale je večer a my jsme konečně doma. Klaudinka už poskakuje u dveří a nemůže se dočkat. Malošek vlítne do bytu jako velká voda a už se se všema vítá. Prostě jméno, které dostal mu dokonale sedí a vystihuje ho od čumáčku až po špičku ocásku. Přišel pan někdo, pan EGO JOHANNA´´S DOGS, malý 3měsíční klučík s neuvěřitelně roztomilým kukučem. Zamilovali jsme se do něj na první pohled a on do nás taky.

Takže se naše smečka rozrostla o dalšího člena a to našeho Ega, Egouška, Egína, Gagouška, Kakáčka, Pupíčka...prostě a jednoduše...miláčka.

Egoušek se se smečkou sžil poměrně rychle, Siuška ho vychovává a s Daisynkou si pořád hraje.

Jinak je Egís úžasně chytrý a bystrý chlapeček, už se naučil spoustu nových věcí a vše mu jde tak nějak samo...hlavně zlobení 😊. Ale to k teriérům patří...je to takový náš malý vtipálek, pořád vymýšlí nějaké hovadiny a my se můžeme umlátit smíchy. Egouš je ale taky pořádně tvrdý kluk, jen tak něco ho nezdolá, prostě pořádný rusák.

A tak začínáme novou etapu našeho života.