POROD SE BLÍŽÍ...

09.02.2021

...a nám všem doma začíná slušně hrabat :-D. Siuška je dneska 53. den. Jediné, co jí zajímá je, kam se uvelebit a chrápat. Ano chrápat, páč mám pocit, že celý den nedělá nic jiného, než že spí. Ale já ji rozumím, však jsem taky byla těhotná a konec už byl poměrně náročný 😊. Ožije jen, když se řekne, že "JDEME NA VENEČEK", to vystřelí takovou rychlostí, že by člověk ani neřekl, že v sobě ukrývá...vlastně ani nevíme, kolik jich v sobě ukrývá, protože na UTZ jich bylo vidět 5, možná 6. Ale podle břicha (které má mimochodem velikost Hindenburgu) to vypadá, že jich tam bude asi víc.

No a další věc, která jí zajímá, je pohyb u jídelního stolu. I když se člověk snaží být sebetišší a jídlo polykat téměř bez kousání, je to houby platné. Jen otevřete pusu a už máte ve stehnu zaryté drápky. Nejhorší je ovšem, když seberete odvahu a kouknete se dolů, kdože vám podráždil nervové receptory. Pohled je opravdu pouze pro otrlé povahy... Výraz v tom malém koženém obličeji ve smyslu: "Ty, ty tady užíráš mým dětem? A nerozdělíš se? Případně mi to nedáš raději celé? No, že tě hanba nefackuje!" Takže s pokorným výrazem spolknete své sousto a zbytek své porce vrátíte štěňátkům :-D

Ne, dělám si legraci, samozřejmě že nedáváme vše, ale sem tam něco vhodného "náhodou" od stolu odpadne :-D

Jinak má Siuška už všechno na párku.

Zato my tady šílíme. Porod může přijít klidně za týden a my neustále vybíráme jakou zvolit "porodnici", stále se nemůže rozhodnout. Naštěstí už mám ale vypracovaný porodní plán :-D :-D :-D, jj, jsem trhlá panička, ale ta malá potvůrka je pro mě pupek světa 😊. A na druhou stranu, potřebuju mít (sama za sebe) nějakou jistotu, postup, prostě návod 😊. Takže mám načteno spoustu článků o porodu od různých veterinářů, chovatelských stanic apod. Nakoukáno kopu videí z youtube... A samozřejmě cenné rady zkušené "porodní báby" naší kamarádky Janičky. Tak snad jsem si z toho všeho vzala to podstatné a důležité a se Siuškou to zvládneme levou zadní.

Takže mě osobně už z toho všeho slušně "jebe", každou noc rodím hromady a hromady štěňat, ráno se budím s děsem v očích a nevyřčenou otázkou na rtu, že to byl opravdu jen sen. No, popravdě...už abychom to měli za sebou. Strašně se na ty prcky těším, těšíme, všichni. Ale je mi jasné, že až na nás vyjuknou, tak teprve začne ten pořádný kolotoč.

Tak na nás myslete a držte nám pěsti pro štěstí a hladký porod.