INTERDOG BOHEMIA MLADÁ BOLESLAV 17 a 18. 07. 2021

Je tady další víkend a co? No přeci další výstava. Tentokrát razíme směr Mladá Boleslav. Tam jsou výstavy moc pěkné. Vyjíždíme den předem, protože cesta trvá 4 hodiny a při představě, že budu vyjíždět ve 4 ráno, omdlévám :-D :-D :-D. Takže ráno na testy...NEGA, jak jinak. Pak vyzvednout auto (to naše není úplně ideální společník na dlouhé cesty), rychle domů, zabalit, nabalit, ještě nějaké pracovní povinnosti a na cestu se dostáváme až kolem 16. hodiny. Když si spočítám, že ještě uděláme nějakou čurpauzu, tak dorazíme až večer. Snad na hotelu ještě někdo bude, aby nás ubytoval. Po cestě zjišťujeme situaci, slečna na recepci je tam až do 22:00 hodin, uff, to stíháme.

Cesta v rámci pátečního provozu utíká vcelku bez problému. Takže před devátou večer už se ubytováváme. Skočíme vyvenčit čtyřnohou bandu, posbíráme kufry a jdeme na pokoj. Maličký, ale čistý, útulný, takže bereme. Ale ouha. Když si chceme rozsvítit v pokoji, světla nejdou...chjo. To jsou zase komplikace. Kamča běží na recepci, slečna dává ještě jedny klíče k dispozici, ale pokoj je hned u výtahu a psi by to oštěkali, takže oželíme nefunkční osvětlení a zůstáváme. Máme lampičku :-D. Kamča jde vrátit slečně klíče od druhého pokoje, přinese zbytek věcí z auta a že si pustíme telku. Chyba lávky, telka taky nefachá...seru na to...slečna z recepce se taktně vypařila domů lehce před koncem pracovní doby 😊. Takže přesun se nekoná. Máme notebook a telku si můžeme pustit na něm...nebo na mobilu.

Nakrmíme psy, vyvenčíme je. My si taky dáme nějakou rychloveču, sprchu a jdeme spát, ráno se vstává. Noc byla klidná a celkem jsme se i vyspali...však víte, jaké to je v cizím :-D. Ráno budík...eeeeeeeeeeeeeeee, ach jo, na to si nezvyknu, NIKDY!!! Dáme hafinum snídani a Kamča je jde vyvenčit. My s Klaudis dáme zatím ranní hygienu. Najednou se přiřítí Kamča a prej "já našel venku peněženku", no ty woe, říkám. Tak koukneme dovnitř (docela nepříjemné mi to bylo, hrabat se v cizí peněžence). "Ty kráso, však tady je pas, moldavský pas, nějaké české peníze, nějaké eura, občanka, karty..." Povídám, tak s tím budeme muset na policajty, to bude zase zdržovačka. Kamča, tak se pořádně podíváme, jestli nenajdeme nějaký kontakt na někoho. Máme štěstí, majitel má v peněžence výplatní pásku se jménem, adresou a světe div se, telefonním číslem. JUPÍÍÍÍÍÍ.

Kamča bere telefon a volá. Nadšení opadá, pán mluví rusky, nám skoro nerozumí a my jemu taky ne. Nějak se podaří dohodnout si, že zavolá někdo, kdo mluví česky. Nakonec pomůže strejda google a jeho kouzelný překladač. Napíšu česky, co chci, nechám přeložit do ruštiny a Kamča screenem pošle do sms. Vyšlo to. Jsme domluveni, že si pán pro peněženku přijde, až se vrátíme z výstavy.

Fajn, konečně můžeme jet. Na výstavě jsme za 10 minut, hotel je blízko, akorát skrz jednosměrky se to musí trošku poobjíždět :-D. Vyložíme krámy do vozíku, vezmeme "draky" a fičíme ke kruhu. Už je tam Ivetka, takže si rozložíme stan vedle ní a už se připojujeme k tréninku v kruhu. Postupně ještě dorazí Renča a po ní Janča. Vystavování v kruhu jde ráz na ráz, Isinka zazáří, prdelka malá se chová v kruhu jak mazák. Siuška předvede svůj standartní, luxusní výkon v třídě čestné a Egouš "bojím, bojím" v mezitřídě. Vše dopadlo dle očekávání. Máme to za sebou a konečně si můžeme spočnout.

Kamča bere holky, ano holky, protože v JH dnes máme 3 želízka v ohni. Klaudi v mladších, Esterka a Nikča ve starších. Jenže Esterka nemá na JH hafana. Toho, co měla mít, tak paní se kroutila jak had, a prej, že mokro, bude vypadat hrozně a kdesi cosi, tak povídám "prdíme na ní i jejího čoklíka", seženeme něco lepšího. Jenže to není tak jednoduché, sehnat psa jen tak. JENŽE, když máte ty správné kámoše, tak se dějí i zázraky. Náš kamarád Luky, profi handler, měl plný stan hafanů, kteří by mohli dělat Esterce parťáka. Nakonec padlo rozhodnutí na AUSÍ kluka, vyběhaný, hodný, načesaný, prostě krasavec. S Esterkou si to vyzkoušeli v kruhu a paráda. Je váš, usmál se Luky.

Ale aby jste si nemysleli, že Luky jen tak rozdává psy na počkání 😊. Tak pejsek tam měl samozřejmě svou majitelku, která moc ráda pejska půjčila a celou dobu dohlížela na všechny kola JH. No Esterce to s ním šlo tak hezky, že se spolu probojovali až do finále a umístili se na krásném druhém místě. No na to, že s ním Esterka běžela poprvé, neměli příliš času se poznat atd. atd. atd., tak jsem byla na ty dva strašně pyšná. Byli perfektní. Abych nezapomněla, Klaudinka se se Siuškou taky probojovala do finále a skončila první. Moc gratuluji oběma holkám. A ptáte se, kam se podělo naše třetí želízko v ohni, Nikča? Ta prozatím sbírá zkušenosti, s JH totiž teprve začíná.

JH teda máme úspěšně za sebou, ale nás čeká ještě běh ve třídě čestné Siuška s Klaudis (tam se holky neumístily) a pak ještě naše neohrožené trio Kamča, Egouš a Siuška o nejlepší pár. NEUVĚŘITELNÉ, NEPOCHOPITELNÉ, ale opět bedna, opět třetí místo. Nádhera. Jsme na toho našeho čulinečka pyšní. Do závěreček s námi zůstala Janča, jelikož běžela s northfolkem. Pak jsme ještě sedli a pokecali, než to skončilo. A to jsem ještě opomněla jednu věc, jak holky skončily JH a byly vybrány do finále, tak je zastavila paní. Že by potřebovala pomoc v závěrečkách s handlováním vícebarevných pudlíků. Holky nadšené, tak si to šly zkusit, paní se to líbilo, takže rozhodnuto, běží ještě závěrečky v neuznaných.

Sice se neumístily, ale nevadí. Paní byla spokojená a holky taky. Je konec, všichni už odchází...i my sbalíme to nejnutnější (stan a židle jsme nechali v areálu a modlili se, aby je nikdo neukradl, páč nemám sílu to zase skládat a táhnout okolo plotu zpátky do auta, které stojí kdesi v dáli na rozlehlé louce).

Jedeme na hotel, protože nás čeká ještě další program. A to Klaudinčino randevous s čivavím klukem Bibískem a jeho paničkou Janou. Přiřítíme se na hotel, ještě se ani pořádně nevybalíme a kauza peněženka si žádá pokračování. Volá majitel, jestli už jsme zpět, že čeká před hotelem. Kamča sebere peněženku a jde dolů. Vrátí se asi za 10 minut a povídá..."hej, v té peněžence byla skoro celá výplata", "COOOOOO"? Jo. Kamča dal pánovi peněženku a říká, že ať se podívá, jestli tam je vše, že peněz tam ale moc neměl, že jen pár stovek českých, nějaké eura a víc nic. A on, že tam výplata. Kamča zblednul. No to nevím...ty woe. Pán vzal peněženku, otevřel tajnou kapsu a tam skoro celá jeho výplata. No ku.va, tolik peněz. Pán vše zkontroloval, že nechybí ani haléř. Pak povídal, že se stavěl na kafe a peněženka mu asi vypadla z kapsy. Kamčovi cpal nálezné, ale nevzali jsme si nic...nechtěli jsme. Vzít si peníze za nic nám bylo proti srsti. Uzavřela bych to tak, že jsme všichni byli spokojeni, přesně tak, jak to bylo.

Popojedem, na pokoji si všichni dáme dvacet a už je na cestě za námi Bibi i s paničkou. Nejdříve spolu s Klaudinkou trénují venku na parkovišti. Bibísek si musí vždy trošku zvyknout, není úplně nadšený z cizích lidí, ale s paniččinou pomocí se podaří a tak se všichni společně vydáme do hotelové restaurace na večeři. Výběr je poněkud strohý, ale jídlo překvapivě chutné. Takže pojíme, popovídáme si a rozhodneme se ještě pro společnou procházku. Skočíme pro naše trio do pokoje a vyrazíme do nedalekého parku.

Uděláme si super kolečko a hafany před spaním ještě pořádně unavíme. A když už jsme u těch zážitků, tak když už jsme skoro na konci procházky, dojede nás policejní hlídka v autě a zastaví. No ty woe, bude průser, páč jsme nechali hafany proběhnout na volno a Isi měla menší problém s jedním debilním chlapem a jeho levou nohavicou. Tak to bude pokuta a bůhví co. Ještě, že byla tma, tak neviděli, jak jsem bledla. Naštěstí se to netýkalo nás, ale někdo ukradl jízdní kolo a měl na něm ujíždět přes park. My sice někoho viděli, ale nejspíš to nebyl on. Ty jo, už v klidu dorazíme na hotel, dáme pesanům večeři, sfoukneme hygienu a hurá do pelechu.

Jsem utahaná a tak usínám první, teda samozřejmě až po psech :-D. Teď jsem zavřela oči a už CRRRRRRRRRRRRRRRRR, proč se nevystavuje až odpoledne? Člověk by se pěkně ráno vyspinkal do růžova, dal by si dobrou snídani, pak by v klidu posbíral saky, paky a vyjel na výstavu. A ne jak my, hrc, prc, v rámci chaotického pobíhání a balení ve stylu Kevina McCalistera ze známého kasovního trháku. Snad jsem sbalila všechno, ještě jednou naposled obejdu pokoj, otevřu skříně, kouknu do koupelny "Hele, můj sprcháč", ten natlačím ještě do kufru a můžeme se vydat na druhý výstavní den.

Dneska to nebude takový fofr jako včera, páč Klaudinka má dnes na starost jen bišonka Johnnyho v třídě čestné a v JH. Na výstaviště dorazíme celkem brzo ráno, parkujeme v areálu, super, akorát, že kruh máme o kus dál než včera a parking by byl lepší na včerejším místě. No, chybička se vloudila, takže se opakuje včerejší vláčení krámů přes celý areál. Ne kecám, přes celý ne, jen přes půlku. Složený stan přeneseme ke kruhu JH, roztáhneme stříšku a všichni se uvelebíme. Kamča skočí pro snídani a tak si jen tak relaxujeme a pozorujeme pomalu se rozjíždějící výstavní mumraj.

Dorazí i Ivetka s Chírou a plešulema na socializaci (to jsme my s těma covidovýma štěňatama, taháme je všude, aby si zvykli na ruch a lidi). Posedí s náma, povykládá, vyběhne s Chírou BOBíka a pomalu se chystá domů. Jo, kdo neví, kdo je Chíra, tak to je klučičí jakutská lajka. Je úžasný mazel a já zboňuju ty jeho modré očka 😊. Klaudinka v klidu propluje předkolem i semifinálem JH, teda až na drobou věc, jako že paní rozhodčí řekne L vpravo a naše hvězda vycení chrup a suveréně si běží L vlevo. No jo no, to bude prej z toho horka :-D Tak hlavně, že má vysvětlení.

V závěrečkách už si dá pozor a figuru zvládne správně. Umístí se na krásném druhém místě. GRATULKAAAAA. V třídě čestné se neumístí. Ale klobouk dolů před Johnnym, fakt bylo vedro a on toho odběhal hromadu a zvládl to. Musel toho mít plné zuby. Rozloučíme se s panem B a jdeme balit věci. Dotáhneme krámy k autu, všechno a všechny naložíme a taky razíme k domovu....HURÁÁÁ. Přijíždíme až kolem deváté večer, totálně hotoví, ale spokojení. Víkend se povedl.