DUO CACIB BRNO 01. - 02. 02. 2020

Vyrážíme už v pátek, jelikož spíme u Janičky...je to od ní blíže a víkend bude náročný.

Sobota

Ráno v 5 budík...v 5:10 budík....v 5:20 budík...ty woe, musíme vstávat, za 20 minut sraz u auta, a ještě musíme nakrmit Siu. Takže všechno vezmeme z rychlíku. Ale jsme dobrý, stíháme. V 5:50 vyrážíme od baráku směr BVV. Cesta ubíhá dobře, provoz slabý, povinná zastávka na kafe na benzínce a můžeme pokračovat. Dorazíme akorát, na parkovišti se náhodou sejde celá parta, takže dál pokračujeme už v hojném počtu. U vstupu trochu komplikace, ale dobrý, zvládáme. Zabereme kus místa u kruhu, rozložíme kennelky (však to už vypadá jako skautská osada) a usadíme se.

Ale ne na dlouho, jelikož amíčci jsou v jiné hale, handleři se tedy musí převlíct a fičíme vedle. Naštěstí kousek od amíčků jsou i bišonci, a tak nemusíme zbytečně křižovat halu. Nejdříve jde Klaudis s Johnnym třídu čestnou. V1, závěrečky. A teď ještě jednu čestnou, tentokrát se Siuškou. Opět V1...no...to se asi bude muset naklonovat 😊. Ne, dělám si legraci, závěrečky vezme Kamča.

Ani se nestačíme otočit a už letíme ke kruhu Shib a Klaudinka jde předvádět Lízu. Má to holka dneska teda pořádně nabité.

Když máme hotovo, štrádujeme si to zpět do hlavního tábora. Tam už na nás čeká Janičky Oskar se samýma dobrotama k snídani. Teda pozdní snídani...nebo brzkého oběda? Kdo se v tom má sakra vyznat. Takže výbornou sekanou jsme skoro zblajzli na jeden zátah. Holky Šárka s Míšou dovezly zase něco sladkého...no prostě picnic hadra. Na výstavě jsme si už dlouho takhle nepochutnali. Vážně uvažuju o tom, že si jídlo budeme dělat sami a nebudeme jíst to kupované. Protože jak jsem psala minule...je to pořád na jedno brdo. No, jídlo jsme vyřešili, tak popojedem 😊.

Klaudinka do sebe stihla hodit jen něco malého a už letí na juniorhandling. Dneska je obrovská konkurence, je přihlášeno 39 dětí. Masakr. Klaudinka si bere do juniorhandlingu Ravelka, Janičky borderkového veterána.

Krásně zamakají, a tak jsou pozváni do semifinále...paráda...postupuje jen 6 dětí. Chudák malá vyšťavená, padne do židle a konečně si může pořádně nacpat bříško. Jen co dožvýká poslední sousto, bere Ravču a jdou na semifinále. Bohužel, tam jejich cesta končí, ale v takové konkurenci je nádherný výkon a my jsme náležitě pyšní.

Není ovšem čas na dlouhé rozebírání, máme tady závěrečky, a tak se musí všichni připravit. V čestné třídě má náš tábor velké zastoupení a ve složení Klaudis a Johnny, Kamča a Sia, p. Beneš a Mimi. Tleskáme, jásáme, ale konkurence je veliká, a tak se naše šestka jen proběhne po koberci a už míří ven.

Máme hotovo, a tak se sbalíme a odcházíme k autu. Nahážeme vše do kufru a domlouváme se, co a jak s večeří. Nakonec se shodneme, že nejlepší papání mají v Lidlu, a tak si uděláme malou zastávku v Kroměříži. Koupíme dobrůtky, něco k pití a jedeme konečně domů!!!

Jsme unavení, ale když se trefí řeč, dobře se povídá, čas běží rychle...ty woe, skoro 11, honem spát. Děti jsme už poslali spát dříve, naštěstí. Takže všechno poklidit a spát, ať jsme ráno svěží...no nebyli jsme.

Neděle

Nesnáším ráno, nesnáším budík, nesnáším výstavy...opakuje se včerejší scénář...budík zvoní asi 3krát. A dneska mám na to nesnášení i parťáka. Sia odmítá vylézt ze spacáku. Když se jí snažím vydolovat ven, tak jen nesouhlasně bručí. Noo holka, chtě nechtě, musíš ven. Totálně nasraná se jde teda vyčůrat...zblajzne maso a než se stihnu otočit, zapluje zpátky do spacáku. No nevím, co jí Kamča do toho masa dal, ale ihned po dožvýkání posledního sousta (prej dožvýkání...hahahaha...vdechnutí či nasátí je daleko výstižnější termín, páč Sia je nejrychlejší jedlík, kterého znám), tak tedy po spolknutí posledního kousku masa, okamžitě ohluchne...

Zapadne do spacáku a dělá že neslyší, nevidí a vlastně tak nějak je přesvědčena, že je i neviditelná. Ale abyste si nemysleli, že Siušku taháme na výstavy proti její vůli a že tam dokonce trpí, tak na její omluvu. Hormony pracujou na plné obrátky, páč tak do týdne se rozhárá, a tak je protivná a vlastně ani neví, co sama chce.

Takže i přes simulovanou hluchotu a slepotu a tupotu :-D))))))) je naložena do auta a proti své vůli opět dopravena na BVV. Její protest vesele pokračuje i parkovišti...jdeme vyložit věci do vozíku a pak pro Klaudis a Siu. Otevřu dveře u Sie a její pohled "počkám v autě, až si to vyřídíte" mě dostane. Normálně se musím smát. Moc jí ty její ksichty stejně nepomůžou, protože vyfasuje obojek, vodítko a už stojí na asfaltu. Dveře auta se nemilosrdně zavřou, a ještě pro jistotu zamknou.

Opět se rozbalíme u borderek...složení stejné jako včera. Scénář stejný jako včera. Výsledky stejné jako včera. Teeeeeeda kromě Sie, která se z třídy čestné přesunula do šampiónů a odnáší si rovnou BOBa...pod tíhou nenávistných pohledů z tábora amíčkářů, sbalíme posudek a vjóóó pryč, než přiletí nějaká facka či nějaká nemístná poznámka (což přiletěla), ale to, že někdo neunese porážku, je hold jeho problém, co?! :-D)))))))

Jdeme dál. Klaudinka dneska nevystavuje Shibu, ale zato vystavuje Ravelka ve třídě šampiónů, kde samozřejmě získají BOV.

Do juniorhandlingu si dneska Klaudinka vybírá Johnnyho a v konkurenci 28 dětí se v závěrečném finálovém kruhu umístí na krásném 3. místě. Gratulujeme. Jsme šťastní a Klaudinka ještě víc. Takže v euforii balíme krámy, nahážeme do kufru, nasedáme a valíme pro Beu do Říkovic a domů. Zítra je pondělí a Klaudis musí do školy.

A nám začínají 2měsíční výstavní prázdniny, které budou ozvláštněny nějakou moooooooc krásnou událostí. Ptáte se jakou? Nepovím...ale budete koukat, ne-li přímo zírat!